Co vlastně radioamatéři dělají? Snaží se udělat radiové spojení s někým dalším. K tomu si radioamatéři obvykle píší deníček svých spojení, aby mohli ukázat, jak daleko se dovolali. A když chcete navázat spojení na velkou vzdálenost, tak nemůžete sedět doma, ale musíte vyrazit na místo, kde bude dobrý signál. Jako začátečníka mě zajímalo, jaký potřebuju hardware a jak probíhá takové spojení.
Vysílačka
Úplně nejjednodušší je začít s walkie-talkie vysílačkami, které pracují v pásmu PMR 446. Jedná se o veřejné pásmo, které může používat v celé EU kdokoliv bez omezení a hlavně nepotřebujete zkoušky ani papír. Obvyklý dosah v zástavbě do 4 km. Pokud je ale přímá viditelnost, tak je možné s nimi udělat i spojení na 100 km. Při nákupu je potřeba dávat pozor na několik věcí. Levné Baofengy mají ten problém, že nemusí být určené pro PMR pásmo. S trochou snahy se sice dají přeprogramovat pomocí programu chirp, ale ani potom nebudou schválené pro provoz v tomto pásmu. Měli by mít pevnou anténu a vysílací výkon do 0.5 W. Vyměnitelná anténa zřejmě způsobuje mírné rušení v okolních kanálech. I přesto je prý v Česku docela dost lidí používá.
Jak probíhá takové spojení?
V PMR pásmu se nepřidělují volací značky, takže si můžete vymyslet vlastní, třeba FRANTA BRNO. Obvykle se používá křestní jméno a město, odkud jste. Když jdete na někam na kopec, tak si naladíte kanál 7 a posloucháte nebo jednou za čas odvysíláte výzvu. Po navázání spojení se mluví o kvalitě spojení, zeptáte se na lokátor a povykládáte si třeba o počasí nebo kam jste šli na výlet.
Pepa Kuřim portejbl Řečkovice výzva
Jarda Kohoutovice home Pepo Kuřim bereš mně?
Jardo, beru tě, dávej.
Jak mně slyšíš?
Slyším tě pětkou, dáš mi svůj lokátor? Můj lokátor je JN89GE
Můj lokátor je JN89GW
Lokátory
Radioamatéři si vyměňují polohu pomocí lokátorů. Používají se jednoduše proto, že může dojít poměrně snadno k záměně (Drnovice – okr. Vyškov nebo okr. Blansko?) . Pro zeměpisné souřadnice existuje hodně variant zápisů. Navíc než je vyhláskujete po cifrách, tak zestárnete. Naproti tomu je lokátor jednoznačný a dobře se hláskuje do rádia. Je na to i aplikace do telefonu, a to nejen pro Android, ale i pro Ubuntu Touch.
Například:
- Desetinné číslo: 49.24113820117528 16.556053161621094
- Stupně Minuty Vteřiny: N 49° 14′ 28.098” E 16° 33′ 21.791”
- Popis: Medlánecké letiště ( LKCM )
- Lokátor: JN89GF67 (hlásí se jen prvních 6 znaků)
Když použijeme prvních 6 znaků z Maidenhead lokátoru a nakreslíme to do mapy, tak v našich zeměpisných šířkách vznikne obdélník přibližně 5 x 4 km. Záznamy spojení dáme do deníku, který se potom dá zveřejnit třeba na cbpmr.cz, takže všichni vidí, jaké spojení jste navázali.
Kam dál
Radioamatéři dělají spoustu věcí od CB [:síbíčka:] až po balónové sondy. Docela pěkný přehled udělal třeba Martin Sivák na OpenAltu.
Nejbližší radioamatérské kluby pravděpodobně dělají některé z těchto činností. V Brně na kolejích je radioklub OK2KOJ, který pořádá kromě jiného zajímavé přednášky. Pokud chcete navazovat spojení v jiných pásmech a možná i na větší vzdálenosti, tak budete muset udělat zkoušku na ČTU. V souvislosti s tím, si můžete u ČTU koupit (zaplatit manipulační poplatek) značku, která v česku začíná prefixem OK-. Zkoušky se dělají Novice nebo Harec. Otázky jsou z různých okruhů, legislativa, rozdělení kmitočtů nebo například prefixy.
Takže na slyšenou! 73
@blogs Já obdivuju jakej máš rozsah vědomostí! Díky za příspěvek!