Třetí červencovou sobotu se Pohár Petra Tučka přehoupl do své druhé poloviny šestým kolem navigační soutěže v Kotvrdovicích. Tato soutěž v motorovém létání na letišti v srdci Moravského krasu nesla podtitul Memoriál Franty Jakubce.
Příprava trati probíhala týden před soutěží, kdy přecházela od jihu bouřková fronta. Fotografie byly čerstvé a díky oblačnosti neměly ostré stíny, které by umožnily odhadnout směr letu, a tím i rameno trati, na kterém byly pořízené. V předvečer soutěže dorazilo několik sportovců, aby na letišti přespali a mohli startovat hned po ranním briefingu. Večer poseděli u táboráku, kde se mluvilo hlavně o létání, a došlo i na diskuse o nadcházejícím mistrovství světa v Anglii, na které většina sportovců odlétala přímo z kotvrdovické soutěže.
Už od rána foukal boční vítr o síle 10 kt. Bylo zataženo, takže nebylo horko. Před sedmou začaly přilétat první posádky. V 7:30 bylo před klubovnou 7 posádek, které netrpělivě poslouchaly zadání navigační soutěže. Letělo se po známé trati s vyhledáváním a zakreslováním objektů.
Foto: Zdeněk Moravec – OB2 Pernštejn
Po vzletu z dráhy 28 se nemuselo moc kličkovat, protože vstupní bod byl téměř v přímém směru. Byl na křižovatce v Nových Dvorech a byl na něm umístěn první znak “trojúhelník”. Od křižovatky se pokračovalo dál na západ, nejdříve k vysílači v Hlubokých Dvorech a poté k hradu Pernštejn. Následoval oblouk na sever přes Bystřici nad Pernštejnem až k Vírské přehradě. Pak se s druhou sadou fotek zamířilo zpět na východ. Pro správný odhad směru se dala použít vodní nádrž Křetínka. Kousek za ní, u Letovic, byl otočný bod na železničním mostu a konstrukci s hradly a návěstidly. Pro jistotu k němu byla i fotka. Poté měli soutěžící kopírovat železnici až na nádraží ve Skalici. Na posledním ramenu se nabral kurz na Kojál. Výstupní bod trati byl na křižovatce v Lipovci, kde byl druhý znak. Na závěr zbývalo vstoupit do polohy po větru levého okruhu dráhy 10 a přistát s běžícím motorem do vytyčeného decku bez dobrždění. Sílu bočního větru na přistání ukazoval kromě pytle i prach za kombajnem, který sklízel obilí na sousedním poli.
Foto: Mirek Flek – Stojánka
Po prvním briefingu nastal ten správný šrumec. Část posádek byla na přípravě, některé se chystaly ke vzletu, další posádky přilétaly na hlavní briefing. Do toho posádka Zenairu zjistila, že má píchlé kolo, takže odstoupila. O hodinu později už bylo kolo zalepené, takže se mohli zase zapojit do soutěže. S posádkami, které se střídaly na letadlech, jsme se domluvili na individuálních briefingáchích tak, aby se na ně nemuselo dlouho čekat s vyhodnocením a vyhlášením. Mezitím jedna posádka odstoupila kvůli závadě na podvozku. Druhá jednočlenná posádka, která měla na stejném éru letět, se přesunula k jiné posádce, a tím do dvoumístné kategorie.
Hlavní briefing začal přesně v 10:00 a zúčastnilo se ho dalších 20 posádek. Po zadání úkolů se posádky se sportovním zápalem pustily do počítání, zakreslování časů do mapy a odhadování poloh fotek. Po 94 km mezi VBT a KBT a přesném přistání zbývalo už jen vyhodnocení loggerů a fotek. Zatímco rozhodčí usilovně přepisovali všechny výsledky do počítače, soutěžící měli čas vydechnout, dát si k obědu řízky a popovídat si se stejně naladěnými lidmi o leteckém sportu. Záhy byly vyvěšeny předběžné výsledky. Po drobných opravách se s úderem třetí hodiny odpolední vyhlašovali vítězové.
Foto: Jozef Mlích – Vítězové v rekreační kategorii
Ve sportovní kategorii vyhrál v jednosedadlovkách Jan Pařez. Ve dvousedadlovkách první příčku obsadili Filip Vita s Tomášem Procházkou. Za první místo v rekreační kategorii si hlavní cenu, salámové letadlo, odnesla domácí posádka Tomáš Dorazil a Andrej Souček. Gratulujeme!
@blogs
@jmlich
To salámové letadlo je nejlepší :D